To, co bývá zvykem chápat jako krizi ekonomickou,
resp. finanční, je ve skutečnosti
celková krize západních společností. Co je
vlastně žitým náboženstvím dneška – ekonomie
a vzývání Růstu? Neleží jedna z obtíží
dneška v potlačené religiozitě? Krize
není víc než konec jedné dějinné epochy
a začátek jiné. Jak se projevuje současný
individualismus a k čemu spěje? Je stát největším
dobrem nebo základním prokletím?
Je náš osud nějak podobný osudu domácích
zvířat, chovaných jako hýčkaní mazlíčkové
i brutálně využívaný živý „materiál“? Lze se
z chodu dějin poučit, jak historický proces
vlastně vzniká? Jak by mohla Evropa vypadat
za několik dekád?
Diskuze je prázdná.
přidat příspěvek do diskuze